Free

CESTA ZA RODINOU - Příběhy mezinárodní adopce. Právo, trendy a zkušenosti.

Event Information

Share this event

Date and Time

Location

Location

Orea Hotel Voroněž II Brno

49 Křížkovského

603 73 Brno-střed

Czechia

View Map

Event description
CESTA ZA RODINOU - Příběhy mezinárodní adopce. Právo, trendy a zkušenosti.

About this Event

Hlavní program konference bude věnován právním a psychosociálním aspektům mezinárodního osvojení a otázkám spojeným s hledáním rodových kořenů a utváření identity dětí, které vyrůstají v náhradní rodinné péči.

Konference nabídne také řadu workshopů, zaměřených na přípravu budoucích osvojitelů pro vnitrostátní i mezinárodní osvojení, kde bude příležitost ke sdílení zkušeností a dobré praxe. Součástí programu budou příběhy osvojených dětí i panelová diskuse mladých dospělých, kteří vyrostli v náhradní rodině.

Konferenční poplatek: konference je financována z prostředků ESF a pro účastníky je bezplatná

Tlumočení: konference bude probíhat v češtině a v angličtině, všechny příspěvky budou simultánně tlumočeny, jednací jazyk workshopů je uveden u jejich názvu

Ubytování: organizátoři v průběhu konference nezajišťují ubytování

Občerstvení: v průběhu konference je zajištěno drobné občerstvení

Pořizování záznamů: Průběh konference bude možné sledovat na You Tube, záznam konference bude uveřejněn tamtéž, prezentace přednášejících budou po skončení konference k dispozici na www.umpod.cz

PROGRAM KONFERENCE

I. konferenční den / Středa 15.5. 2019

8:30 – 09:30 Registrace účastníků

9:30 – 10:00 Zahájení konference – ÚMPOD, MPSV

10:00 – 10:30 Legislativní zpracování vybraných institutů osvojení ve světle mezinárodních úmluv/Mgr. Petr Sedlák, Ph.D.

10:30 – 11:00 Zvláštní rizika osvojení ze zemí mimo Haagskou úmluvu/Nigel Cantwell

11:00 – 11:30 přestávka na kávu

11:30 – 12:00 Adopce a náhradní mateřství – dvě strany téže mince? /Dr. Claire Fenton-Glynn

12:00 – 12:30 Mezinárodní osvojení a náhradní mateřství očima Evropského soudu pro lidská práva /Mgr. Eva Petrová

12:30 – 13:30 přestávka na oběd

13:30 – 14:15 Návrh změn v systému osvojení v České republice/ PhDr. Věduna Bubleová, JUDr. Hana Nová

14:15 – 14:30 přestávka na přesun na workshopy

14:30 – 16:00 Workshopy (anotace jsou doplňovány průběžně)

16:00 – 16:45 Welcome drink, slovo ředitele

Prostor pro diskusi bude po každém příspěvku.

Všechny příspěvky budou simultánně tlumočeny.

II. konferenční den / Čtvrtek 16.5. 2019

8:30 – 09:00 Prezence účastníků

9:00 – 9:15 Zahájení II. jednacího dne, přivítání

9:15 – 10:00 Dobrá praxe: Spolupráce země původu a přijímající země / Kristinn Ingvarsson, Icelandic Adoption Society (Islensk Aettleiding), Lucia Skorušová, Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí

10:00 – 10:30 Princip subsidiarity v mezinárodním osvojení /Dr. Claire Fenton-Glynn

10:30 – 11:00 přestávka na kávu

11:00 – 12:15 Moje cesta za rodinou - panelová diskuse s mladými lidmi, kteří vyrostli v mezinárodní adopci /moderuje Mgr. Michaela Trávníčková, ÚMPOD

12:15 – 13:15 přestávka na oběd

13:15 – 13:45 Různé dimenze pátrání po původu: mezi právem a praxí/Lisa Robinson, International Social Service

13:45 – 14:15 Biokořeny /Jeanette Larson

14:15 – 14:45 přestávka na kávu

14:45 – 15:15 Patřím k rodu, tedy jsem /Mgr. Tereza Nagy Štolbová

15:15 – 15:45 Kontakt osvojených dětí s biologickou rodinou jako nástroj pro rozvoj zdravé identity dítěte /PaedDr. Petra Pávková

15:45 – 16:15 Potřebují osvojené děti znát své kořeny? /Bc. Markéta Švejdová

16:15 – 16:30 Ukončení konference

Prostor pro diskusi bude po každém příspěvku.

Všechny příspěvky budou simultánně tlumočeny.

ANOTACE PŘÍSPĚVKŮ

(České verze anotací i profilů řečníků průběžně doplňujeme, děkujeme za pochopení)

I. KONFERENČNÍ DEN

Legislativní zpracování vybraných institutů osvojení ve světle mezinárodních úmluv / Petr Sedlák

Příspěvek přiblíží způsob, jakým byla provedena úprava některých základních institutů osvojení v právní úpravě osvojení v občanském zákoníku ve vazbě na přechozí právní úpravu a úpravu dokumentů Rady Evropy a Haagské konference mezinárodního práva soukromého. Konkrétně se bude věnovat osvojitelnosti dítěte, právnímu postavení osvojitelů a rodičů osvojence, otázkám jejich souhlasů s osvojením, dohledu nad osvojením a některým procesním souvislostem. Příspěvek by měl poukázat na posun v postavení především dítěte a jeho rodičů v systému osvojení, jak byl nastaven novou právní úpravou, na vyvažování rolí jednotlivých zúčastněných subjektů. Bude zdůrazněno posílení role samotného osvojence a jeho participačních práv. Samostatně se pojedná i o změně rolí jednotlivých orgánů státu, které do osvojení autoritativně vstupují.

Zvláštní rizika osvojení ze zemí mimo Haagskou úmluvu / Nigel Cantwell

Samotný fakt, že je některá země smluvním státem Haagské úmluvy z roku 1993, automaticky neznačí soulad s literou a duchem této úmluvy – například peníze mohou nadále ovlivňovat systém a proces osvojení v některých z těchto zemí. Zvláštní riziko je nicméně zaručeno v souvislosti s osvojením ze zemí, které nejsou smluvními státy této úmluvy.

První otázka, která se samozřejmě nabízí je: „Proč tato země nepřistoupila k Úmluvě?“ Odpověď na tuto otázku se u jednotlivých zemí liší, avšak doposud nikdy ji nebylo možno považovat za ujištění ohledně ochrany práv dětí v těchto zemích.

Zkušenosti s „ne-haagskými“ adopcemi jasně ukazují jak rychle a jednoduše může být praxe narušena a práva dětí přehlížena. Opatření, která byla v důsledku těchto šokujících případů přijata, ukazují rozsah, v jakém byly dříve mezinárodní adopce naprosto neobhajitelné.

Příspěvek zhodnotí praktické příklady těchto problémů a vyvodí nezbytné závěry pro budoucí regulační přístupy.

Adopce a náhradní mateřství – dvě strany téže mince? / Claire Fenton-Glynn

Adopce je populárním mechanismem pro převedení rodičovských práv při využití náhradního mateřství, a to zejména ve státech, kde legislativa náhradní mateřství nereguluje. Tento příspěvek bude diskutovat pozitiva a negativa přístupu, kdy je využíváno mechanismu, který není přímo uzpůsoben problémům, které náhradní mateřství přináší. Příspěvek se zaměří zejména na problematiku souhlasu, genetických vztahů, informací o původu, kritérií vhodnosti budoucích adoptivních rodičů a zhodnotí, jak tyto skutečnosti mohou ovlivnit praxi náhradního mateřství a samotného osvojení.

Mezinárodní osvojení a náhradní mateřství očima Evropského soudu pro lidská práva / Eva Petrová

Článek 8 Evropské úmluvy o lidských právech nezaručuje právo na osvojení. Rodinný život ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidská práva existuje i mezi dětmi a adoptivními rodiči, i když tyto ještě nebyly předány do jejich péče. Posouzení nejlepšího zájmu dítěte je nezbytnou součástí každého rozhodnutí o dítěti, a to včetně respektu k názoru dítěte, resp. k participačním právům dítěte. Jak Soud rozhodl případ mezinárodního osvojení, ve kterém děti odmítly opustit dětský domov a odstěhovat se k adoptivním rodičům? Je zamítnutí žádosti o mezinárodní osvojení žadatelky ve věku 48 let v rozporu se zákazem diskriminace na základě věku? Byl plošný zákaz osvojení ruských dětí občany USA v rozporu s Úmluvou? Jakou ochranu poskytuje Úmluva dětem počatým cestou náhradního mateřství? Bylo odebrání dítěte porozeného náhradní matkou v rozporu s právy zamýšlených rodičů na respektování soukromého a rodinného života?

Návrh změn v systému osvojení v České republice / Věduna Bubleová, Hana Nová

Od 1. 1. 2014 u nás platí Nový občanský zákoník, který změnil status adopce na formu rodičovství bez podpory sociálně-právních orgánů. Současná praxe však poukazuje na závažné problémy s procesu osvojování.

Předkládaný referát vychází z analýzy historie i současnosti osvojování nejen v ČR, ale i v Dánsku a Anglii, ze zmapování situace v jednotlivých zemích a právní analýzy legislativ zmíněných států. Podněty z těchto výzkumných a mapovacích aktivit sloužily jako podklad pro činnost pracovní skupiny, která intenzivně pracovala na návrhu na změnu systému osvojení v České republice. Tým odborníků, složený ze sociologů, sociálních pracovníků, reprezentantů justice a advokacie, dětských lékařů, psychologů a pedagogů, vypracoval model osvojování, který bude na konferenci představen. Zastavíme se u jednotlivých problémů v systému a procesu osvojování a seznámíme s konkrétními opatřeními, která by mohla tyto nedostatky vyřešit.

Tato aktivita vznikla v rámci projektu Centrum podpory náhradní rodinné péče II, který realizovalo Středisko náhradní rodinné péče díky finanční podpoře Nadace Sirius

Workshopy (některé anotace se ještě připravují, jednací jazyk workshopů uveden v závorce)

WS 1. Metody práce s dítětem po jeho přemístění do Dánska

Anita Berner (EN, CZE)

WS 2. Příprava dítěte na (mezinárodní) osvojení

KÚ Most, Helena Cidrychová (CZE)

Představení praxe Kojeneckých ústavů Úk Most v práci s dítětem a náhradní rodinou v rámci realizace mezinárodního osvojení. Seznámení dítěte s novou situací, pomoc dítěti a rodině v průběhu interakce.

WS 3. Jak úspěšně předat dítě po 2,5-leté péči a nezbláznit se

Daniel Pokorný (CZE)

  • informace přijaté před příjezdem osvojitelů (proč jsme si malého nenechali, poslední soudní rozhodnutí, časové neshody, prodlužování nejistoty, zákazy informací)
  • jak jsme našeho malého i sebe sami připravovali
  • den D
  • další dny a týdny do odjezdu do Brna a pak definitivně domů (průběh jednotlivých setkání, řešení problematických situací - např. loučení, stresové reakce dítěte, problematika tlumočení atd.)
  • jak a proč jsme na tom dnes

WS 4. Odkud k nám přichází adoptované děti a co můžou dozvědět o své původní rodině? Příprava žadatelů na vnitrostátní osvojení s akcentem na biologický původ a potřeby dětí směřující k budování jejich identity

Lucie Salačová (CZE)

Na workshopu se budeme zamýšlet nad přípravou budoucích náhradních rodičů v České republice, zejména osvojitelů, s důrazem na otevřený postoj k biologickým kořenům dětí. Přípravy ve stylu PRIDE umožňují díky společné přípravě všech budoucích náhradních rodičů (osvojitelů, dlouhodobých nepříbuzeneckých pěstounů i pěstounů na přechodnou dobu) nejenom bořit mýty o jednotlivých formách náhradní rodinné péče, ale také společně promýšlet a připravovat se na budování identity dítěte, které vyrůstá v jakékoliv formě náhradní rodinné péče. Zážitkovou formou na základě skutečné kazuistiky si budeme prohlížet přednosti a rizika práce s minulostí osvojeného dítěte v různých fázích života dítěte a jeho náhradního rodiče.

WS 5. "Kufřík nástrojů" pro práci s osvojenými dětmi

Jürgen Stapelmann (DE, CZE)

Během 40 let následného doprovázení adoptivních rodin pro úřady péče o mládež v Německu, Rakousku a Luxemburgu se jako obzvláště účinná osvědčila řada „nástrojů“. To, že tyto nástroje skutečně fungovaly, se často dozvídáme až o mnoho let později, když už jsou adoptované děti dospělé a dům adoptivních rodičů již opustily. Bývají to často památné věty, které jsou cennou oporou v kritických situacích, např. „Nejdřív vztah, potom výchova“.

Další zpětnou vazbu získávám od skupin dospělých osvojenců, kteří vedle pozitivních zkušeností ovšem upozorňují i na nesprávné interpretace nebo vědomé přehlížení, které se týká převážně kontaktu s biologickou matkou a tlaku na výkon.

WS 6. Panel rodičů osvojitelů ze zahraničí (děti v adolescenci a mladé dospělosti)

moderuje Mgr. Alice Trávníková (CZE)

WS 7. Nejlepší zájem dítěte v mezinárodním osvojení

Nigel Cantwell (EN, CZE)

WS 8. Hledání kořenů - španělská zkušenost

Antonio Ferrandis (SPA, CZE)

II. KONFERENČNÍ DEN

Dobrá praxe: Spolupráce země původu a přijímající země / Kristinn Ingvarsson, Lucia Skorušová

Smyslem osvojení je vytvořit mezi osvojencem a osvojiteli fungující vztah dítěte a rodiče. Aby k tomuto mohlo v mezinárodním osvojení dojít, je nutné, aby země původu dítěte a země přijímající (země potenciálních osvojitelů) navázali dobrou spolupráci, která ctí především nejlepší zájem dítěte. Spolupráce mezi Úřadem pro mezinárodněprávní ochranu dětí, jako zástupce země původu, a Icelandic Adoption Society (Islensk Aettleiding), jako zástupce přijímající země, je nastavena, aby došlo k naplnění smyslu osvojení.

Princip subsidiarity v mezinárodním osvojení / Claire Fenton-Glynn

Princip subsidiarity je jedním ze stavebních kamenů regulace mezinárodního osvojení. Na základě ustanovení Úmluvy o právech dítěte a Haagské úmluvy o mezinárodním osvojení je požadováno, aby dítě bylo nejdříve umístěno v domovském státě, než bude zvažováno mezinárodní osvojení. Tento příspěvek zhodnotí obsah tohoto principu a hodnoty, které jsou jeho základem. Dále se bude zabývat tím, jak tyto hodnoty ovlivňují uplatnění principu subsidiarity v praxi. Také budou uvedeny možné výjimky z tohoto pravidla, zejména co se týče čekacích dob, sloučení rodin a umístění sourozenců.

Moje cesta za rodinou - panelová diskuse s mladými lidmi, kteří vyrostli v mezinárodní adopci / moderuje Mgr. Michaela Trávníčková, ÚMPOD

Našimi hosty budou Patrik, Růžena, Maja Vanesa, Katrin, Tereza, Adrian a Patrik.

Různé dimenze pátrání po původu: mezi právem a praxí / Lisa Robinson

Tento příspěvek přináší přehled různých aspektů pátrání po původu. Poskytne detailní analýzu: legislativního prostředí (mezinárodní, regionální a národní úroveň), metody uchovávání a předávání informací, význam odborné pomoci a roli moderních technologií při pátrání osvojenců po svém původu – vliv sociálních médií, nezamýšlené důsledky používání webových stránek nabízejících analýzu DNA.

Hledání kořenů - dánská zkušenost / Jeanette Larson

Patřím k rodu, tedy jsem / Tereza Nagy Štolbová

Osobní příběh psychoterapeutky, která byla po narození v kojeneckém ústavu, poté opuštěná matkou i otcem, do 6 let v dětském domově a 10 let v adopci. Od 16 let intensivně hledala své kořeny a pravdivou identitu, dávala dohromady minulost, aby mohla přežít přítomnost a vidět pro sebe budoucnost. V 38 letech vydala knihu Dcera padajícího listí, která vypráví o touze vrátit se k svému rodu a porozumět činům svých rodičů. A odpustit, aby bylo možné vystavět vlastní identitu a žít svobodný život.

Kontakt osvojených dětí s biologickou rodinou jako nástroj pro rozvoj zdravé identity dítěte / Petra Pávková

Význam kontaktu dětí v osvojení s biologickými rodiči, kontakt jako nástroj pro rozvoj zdravé identity dítěte a jako prostředek pro lepší porozumění dítěte své historii a důvodům, proč vyrůstá v osvojitelské rodině. Postup při realizaci bezpečného kontaktu pro dítě. Jakým způsobem na kontakt připravit děti, osvojitele a biologické rodiče. Praktické postupy a příklady ze současné praxe v ČR. Bezpečný, kvalitně připravený kontakt může být ozdravný pro všechny zúčastněné – dítě, osvojitele i biologické rodiče.

Potřebují osvojené děti znát své kořeny? / Markéta Švejdová

Biologická rodina patří do životního příběhu každého dítěte, i osvojeného. V příspěvku se budu věnovat odpovědím na otázky: Jak, kdy a proč dítě s jeho skutečným příběhem seznámit? Kde najít podporu? A co si o tom myslí mladí lidé, kteří v osvojení vyrostli?

Organizátor si vyhrazuje právo na změnu programu. Děkujeme za pochopení.

Share with friends

Date and Time

Location

Orea Hotel Voroněž II Brno

49 Křížkovského

603 73 Brno-střed

Czechia

View Map

Save This Event

Event Saved